Turistické cíle

Hradba ze 14. století, ul. Wojska Polskiego, ul. Międzyleśna, Kladská Bystřice

Je téměř celkově dochovaná, s třemi věžemi malebně obklopuje staré město. Je kamenná o tloušťce 1 m, původně s cimbuřími a několika vrátky, nyní hodně pokleslá, je částečně začleněna do vznikajících při ní budov. Za její postavení přiznal král J. Lucemburský  městu roku 1319 plnou právní samostatnost, což Bystřici zařadilo mezi královská města. V letech 2011-2016 byly  zdi restaurovány a získaly noční iluminace.

Rytířská bašta, ul. Rycerska Kladská Bystřice

Z poč. 14. st., je nazývána také Řeznickou, kamenná, se střílnami, s cihlovou stanovou střechou (od roku 1608) ve tvaru jehlanu. Roku 1843 byla předělána na zvonici vedle postaveného evangelického sboru se školou, v němž se od roku 1964 nachází Filumenistické muzeum.
Renovace Rytířské bašty byla provedena v letech 2012-2013.
Kontakt: tel. 74-811-37-31 (turistická informace), 726-740-313 (obsluha bašt)
Provozní doba:
V.– IX.: pondělí – sobota 10:00 – 16:45
X.– IV.: pondělí – sobota 10:00 – 15:45

Kladská bašta, ul. S. Okrzei, vyhlídkový bod, Kladská Bystřice

Je z poč. 15. st., prvek městského opevnění, přilehlá ke stržené v roce 1843 Kladské bráně – hlavnímu vjezdu do města. Kamenná s jehlanovou střechou z roku 1568 a střílnami v horní části. Před zasypáním příkopu obě části Kłodzké ulice spojoval dřevěný most, který byl rozmontován v roce 1855. Úplná revitalizace Kladské bašty byla provedena v letech 2016-2017.
Kontakt:tel.74-811-37-31 (turistická informace), 726-740-313(obsluha bašt)
Provozní doba:
V.– IX.: pondělí – sobota 10:00 – 16:45
X.– IV.: pondělí – sobota 10:00 – 15:45

Vodní brána, ul. Podmiejska, vyhlídkový bod, Kladská Bystřice

Je z poč. 14. st. kamenná, byla zpevněna ze strategických důvodu, nastavěna věží s cimbuřím a jehlanovou cihlovou střechou z roku 1508. Průchod brány zavírala zvenčí železná, spuštěná po řetězech, mříž. V místnostech věže se vybíral poplatek za vjezd do města. Úplná revitalizace Vodní brány byla provedena v letech 2012-2013. Dodatečnou atrakcí jsou ve Vodní bráně: historická maketa města, pozorovací dalekohledy a výstavní vitrína vybavená historickými dokumenty města.
Kontakt: tel. 74-811-37-31 (turistická informace), 726-740-313 (obsluha bašt)
Provozní doba:
V.– IX.: pondělí – sobota 10:00 – 16:45
X.– IV.: pondělí – sobota 10:00 – 15:45

Filumenistické muzeum, Mały Rynek 1, Kladská Bystřice

Muzeum vzniklo v roce 1964 a nachází se v dávném evangelickém kostele a bývalé farní škole. Budovy pocházejí z roku 1821-1822 a po tragickém požáru města v roce 1823 byly přestavěny. Muzeum vlastní bohaté sbírky různých předmětů do rozdělávání ohně, obalů a sirkových etiket z různých částí světa a regionální oddělení věnované dějinám města a okolí.
Kontakt: tel. 74-811-06-37
www.muzeum-filumenistyczne.pl

Pamětní síň zemědělství obcí masivu Králického Sněžníku, ul. Kolejowa 5, Kladská Bystřice

Muzeum vzniklo v roce 1964 a nachází se v dávném evangelickém kostele a bývalé farní škole. Budovy pocházejí z roku 1821-1822 a po tragickém požáru města v roce 1823 byly přestavěny. Muzeum vlastní bohaté sbírky různých předmětů do rozdělávání ohně, obalů a sirkových etiket z různých částí světa a regionální oddělení věnované dějinám města a okolí.
Mezi sebranými předměty jsou m.in.:

• žebřiňák, který byl využit ve tří filmech: „První den svobody ”, „Dobrý den, sousede!“, „Boża Podszewka”,
• hrnce pocházející ze Šnalenštejnu (18. st.),
• zemědělské stroje a potřeby pro domácnost z 18. a 19. století,
• 110 chomoutů na koně,
• 80 podkov, které jsou staré 70 let,
• spotřební elektroniku z 50. let.

Kontakt: tel. 74-811-25-27
Provozní doba:
I - XII: každý den 10:00-17:00

Góra Parkowa (Parková hora) a kaple sv. Floriána, Kladská Bystřice

Góra Parkowa, kdysi nazývaná Chmielna (Chmelová), se nachází nad městem, v nejvyšším bodě dosahuje výšky 387 m n.m. a její plocha zahrnuje kolem 10,52 ha. Góra Parkowa je rozlehlé rekreační, parkový areál z počátků 19. st. Areál soustřeďuje zbytky historické parkové a sakrální architektury, kterou tvoří barokní kaple sv. Floriána (1725-1727), pozdní barokní zděná kapička Habla (kolem roku 1800) a kapička se soškou Panny Marie z Lurd. V parkovém areálu se nacházejí vyhlídkové terasy a body: za západ výhled na Bystřické a Orlické hory, na východ masiv Králického Sněžníku a pohoří Krowiarki.

Přes horu vede část žluté turistické trasy: Kladská Bystřice – Marianówka - Międzygórze - Szeroka Kopa a část Svatojakubské cesty: od železniční stanice PKP – ul. Międzyleśna (hlavní uzel tras), žluté značky do železničního viaduktu na Kladské Nise, dále přes lávku nad řekou, doleva do kaple sv. Floriána nebo kamennými schody nahoru.

Kostel Archanděla Michaela, Náměstí M. Skłodowské-Curie, Kladská Bystřice

Kostel Archanděla Michaela existující od 13. st. vznáší se nad městem v panorámových výhledech Kladské Bystřice. První zmínka o kostele se objevila v roce 1336 a týká se privilegia uděleného Janem Lucemburským – udělení rytířům patronátního práva vůči kostelům.

Komplikovaná silueta kostela – od východu středověká, od západu z 20. století, navazuje na slezskou renesanci a je výsledkem četných přestaveb od 13. do 20. st. Nyní je kostel halový, s věží na jihu, na západě fasáda s novorenesančními portály z poč. 20. st. Uvnitř jsou pozoruhodné: socha Panny Marie s dítětem (15. st.), kamenná křtitelnice (1577), barokní sochy a mříž, novogotický oltář a kazatelna.

Přírodní rezervace „Wodospad Wilczki”, Międzygórze

Rezervace je součástí chráněné krajinné oblasti Śnieżnicki Park Krajobrazowy. Vodopád spadající přes skalní práh o výšce 21 m je jedním z největších mezi sudetskými vodopády. Oblast, v níž se nachází, je chráněná v přírodní rezervaci vzniklé v roce 1958 na ploše 2,8 ha.

V rámci revitalizace technicko-turistické infrastruktury přírodní rezervace „Wodospad Wilczki” ve vsi Międzygórze byly v letech 2016-2018 obnoveny pěší stezky, kamenné schody, dvě vyhlídkové terasy a ocelový můstek u vodopádu, byly pořízeny osvětlení stezek a osvětlení kotle vodopádu. Přes rezervaci vede červená turistická trasa směrem k vrchu Igliczna a zahradě Ogród Bajek.

Přehrada na řece Wilczka, Międzygórze

Protipovodňová nádrž, vystavená na poč. 20. st. (1905-1908), se nachází na řece Wilczka ve vsi Międzygórze, pod vodopádem a soutěskou. Kamenná přehrada má přes 29 m na výšku a 108 m na délku. Nádrž může obsahovat téměř 1 mil metrů krychlových vody, ale během silných srážek a povodně v roku 1997 se to ukázalo být příliš málo a přemíra vody přetékala nad horní okraj přehrady.

Pod přehradou vytéká Wilczka z masivu Králického Sněžníku do oblasti Rów Górnej Nysy a přesahuje hranici chráněné krajinné oblasti Śnieżnicki Park Krajobrazowy. Vodní přehrada na řece Wilczka je jednou z mnoha atrakcí vsi Międzygórze, slouží také jako skvělý vyhlídkový bod.

Přehrada se nachází u vjezdu do vsi Międzygórze, kolem 200 metrů od hlavní cesty, vede přes ní zelená pěší trasa směrem k vrchu Igliczna.

Kostel Panny Marie Sněžné, svah hory Igliczna, Międzygórze

Kostel, jehož plný název zní Sanktuarium Matki Bożej Przyczyny Naszej Radości „Maria Śnieżna”, se nachází pod vrcholem Igliczna, kolem 60 min. červenou trasou z centra vsi Międzygórze. Jedno z nejnavštěvovanějších turisty a poutníky míst Kladstka. Kostel, viditelný z mnoha kilometrů pro cestující směrem ke vsi Międzygórze, byl vystavěn v několika etapách v letech 1781-1921.

Od vrcholu Igliczna začíná Svatojakubská cesta, která vede přes terén obce, tj. Kladskou Bystřici, vsi Marianówka, Pławnica, Zabłocie i Gorzanów. Trasa je značena žlutou schránkou na modrém pozadí.

Trasa: ze vsi Międzygórze zelenou, červenou a žlutou stezkou.
http://mariasniezna.pl/

Ogród Bajek (Pohádková zahrada), Międzygórze

Ogród Bajek ve vsi Międzygórze leží 780 m n.m, mezi horou Toczek a Igliczna, na žluté trase, vedoucí ze vsi Międzygórze k Marii Sněžné. Jeho rozloha činí 0,23 ha. Ogród Bajek byl založen po 1. světové válce lesníkem Izydorem Kriestenem, jenž s velkou představivostí vytvořil pohádkové postavy z kořenů stromů, šišek a kůry a instaloval je v okolí svého domu. Zasadil tam také mnoho stromů a okrasných keřů. Návštěvníci Ogrodu Bajek mohou se nejen kochat pohádkovými postavami jako jsou Červená karkulka, Koziołek Matołek, Ježibaba, Jeníček a Mařenka, Sněhurka s trpaslíky, wawelský drak a mnoho dalších, ale také si odpočinout mezi stromy, keři a květinami.

www.pttkmiedzygorze.ta.pl

Kontakt: tel. 74-813-51-56, 74-813-51-95
Provozní doba:
X-IV: každý den 10:00-16:00
V-IX: každý den 09:00-17:00

Hala pod Śnieżnikiem a horská chata, Międzygórze

Hala pod Śnieżnikiem je rozlehlá vysokohorská louka, ležící v nadmořské výšce 1075-1250 m. Její horní část se nachází v přírodní rezervaci Králický Sněžník.

W roce 1806 uprostřed louky vznikla pastýřská usedlost, tzv. „Szwajcarka”, která fungovala jako mléčná farma, chovaly se tam krávy a ovce. V druhé polovině 19. století na zakázku tehdejší majitelky této pudy kněžny Marianny Oranžské, byla postavena horská chata, které po přestavbách a renovacích stojí dodnes (Chata „Na Śnieżniku“ Zbigniewa Fastnachta). Z louky se můžete kochat úžasnými výhledy na horu Czarna Góra, oblast Rów Górnej Nysy, Bystřické hory a další pohoří obklopující Kladsko. Na louce Hala pod Śnieżnikiem se setkává několik dlouhých pěších tras vedoucích z různých směrů masivu. Z tohoto důvodu je chata skvělým místem pro dvoudenní výlety.

Kostelík sv. Josefa, dřevěné penzionové stavení Skałki z 19. století, ul. Wojska Polskiego, Międzygórze

Międzygórze je ves a klimatické lázeňské místo ležící na nadmořské výšce 570-750 m, nacházející se na úpatí masivu Králického Sněžníku v úzkém údolí Wilczki a potoku Bogoryja, obklopená vrcholy hor Smerkowiec, Igliczna, Jaworowa a Szeroka Kopa. Dodnes dochovaná architektura, která přidává vsi Międzygórze kouzlo, představující jeho mimořádný charakter se podobá architektuře švýcarských a norských horských obci.

Dřevěný kostelík sv. Josefa ve vsi Międzygórze byl postaven v centru vsi v letech 1740-1742. Dostaneme se do něj po schůdcích z ul. Wojska Polskiego. Rozšířen v roku 1920, zachoval barokní rysy. Do poloviny délky lodě jsou umístěny balkóny, které jsou propojeny s varhanní emporou. Uprostřed parapetu se nachází socha sv. Frantíška. Pod duhou je zobrazení svaté Rodiny, dílo Ignatia Klahra. Apsida je zakončena oltářem z roku kolem 1770 s krásným retabulem ve tvaru kytice listů. Uprostřed je obraz patrona s Děťátkem.

Jednou z atrakcí vsi Międzygórze jsou také skalní tvary, vhodné pro horolezectví, a jsou to: hornina Baszta u vodopádu, horniny v údolí Bogoryje, hornina Wilk, Kozie Skały.

Lázeňské místo, Długopole-Zdrój

Długopole-Zdrój je lázeňské místo ležící daleko od městského hluku, v tichém a malebném údolí se lesnatými svahy na úpatí Bystřických hor u Kladské Nisy. Vyskytují se tady minerální vody s léčivými účinky, čerpány z pramenů : Emilia, Renata i Kazimierz.

Léčí se tady kardiovaskulární onemocnění, neurózy, stavy vyčerpání, chudokrevnost a onemocnění jater. Centrem lázní je areál parků a lesů vhodný pro procházky s krásnými exempláři starých a v Polsku unikátních stromů (borovice, tisy, buky, javory, lípy), rybníkem s altánem, vyhlídkovými body a kašnou. V parku se nachází prameny, lázeňská kavárna a pramen v Lázeňském domu (pol. Dom Zdrojowy).¨

Z centra vsi se můžeme červenou stezkou dostat ke kopci Wronka – 485 m n.m., po cestě mineme železniční stanici a tunel (proražen v roce 1875).

Spalona a masiv Jagodné, Spalona

Spalona je ves ležící pod průsmykem stejného jména. Název průsmyku a vsi Spalona se vzal pravděpodobně od velkého požáru, který v roce 1473 šest týdnu ničil lesy Bystřických hor. Průsmyk je rozlehlá louka s nejvyšším vrcholem Bystřických hor – horou Jagodna (977 m n.m.). Spalona je důležitým uzlem turistických tras.

Z vedoucí přes průsmyk „sudetské dálnice“ se otevírá krásný výhled na okolní pohoří a místa ležící v údolích. Ve vsi se u cesty nachází horská chata „Jagodna“, vystavěna roku 1895 na místo hospůdky. V blízkosti chaty se nachází sjezdovka s lyžařským vlekem a parkoviště a běžecké trasy s osvětleným stadionem. V roce 2019 na vrcholu Jagodna bude postavena metrová vyhlídková věž s vyhlídkovou terasou. Horským svahem povede přibližně 15-kilometrový úsek cyklistické trasy typu singleback.

Zámek a park, ul. Podzamcze 8, Gorzanów

Gorzanów je ves, kde se dochovaly nejcennější historické památky Kladské kotliny, včetně: kostela, kaple, komplexu dvorských budov, zemědělských usedlosti a Božích muk. Nejdůležitější památkou je monumentální obytně-obranný komplex, udržený ve stylu jihoněmecké renesance, představuje jednu z nejcennějších památek tohoto typu v jihozápadní části Polska.

Znárodněn roku 1945 polskou vládou, byl opuštěn v 60. letech 20. století a začal se rozpadat, v důsledku toho se v posledních letech část jižního nádvoří zhroutila. Od roku 2012 je majitelem komplexu Nadace Zámek Gorzanov (pol. Fundacja Pałac Gorzanów), která úspěšně zachránila park a budovy. Palác je přístupný návštěvníkům.

palacgorzanow.pl
Kontakt: 601-810-684

Kostel sv. Anny, Zalesie

Dřevěný kostelík byl postaven v roce 1717 (toto datum je vyryto na nosném trámu lodě), restaurován v roce 1718. Kostel pravděpodobně původně plnil funkci hřbitovní kaple (hřbitov, na němž vznikl, existoval už v roce 1630). Na stropě, rozděleném do 56 kazet, jsou výjevy ze Starého a Nového zákona, zatímco nad emporou - květinové motivy. Dřevěný, polychromovaný oltář, pocházející z roku 1720, ukazuje patronku kostel – sv. Annu, jež učí číst svou dceru Marii. Níže jsou zachyceny ještě čtyři další scény ze života svaté rodiny, nahoře se nachází sochy Boha Otce, Krista, Panny Marie a také postavy andělů. V chrámu se také nachází obrazy, ukazující postupné zastavení křížové cesty, obraz ukazující sv. Jana Nepomucena a postavu Panny Marie. Chrám se otevírá během bohoslužby, o svátcích a po ohlášení v obytné budově č. 6, nacházející se níže než kostel.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Nowa Bytrzyca

Je jeden z nečetných v Sudetech dřevěných kostelíků, byla postaven v roce 1726 jako pohřební kostel, na místo starší kaple z roku 1631. Představuje malebný, rozvětvený tvar, s vyděleným presbytářem a kostelní předsíní. Interiér je velmi prostý a skromný, ale nachází se tady několik cenných předmětů. Mezi jiné jsou to barokní hlavní oltář přibližně z roku 1710, varhanní skříň z 18. století a Křížová cesta z konce 18. století. Ostatní vybavení pochází hlavně z 19. století a má většinou rysy lidového umění. U kostela se nachází hřbitov obklopený zdí z brankou, založen v roce 1631 a poblíž stojí pozdní barokní zděná kaplička z konce 18. století.

Chrám se otevírá během bohoslužby, o svátcích a po ohlášení v obytné budově č. 26, nacházející se vedle kostela.

Pasterskie Skały, Idzików

Pasterskie Skały je soubor malebných hornin tvořených křídovými slepenci, který se táhne řadou podél hřbetu 591 m, který představuje jihovýchodní končetinu mikroregionu Wysoczyzna Idzikowa v oblasti Rów Górnej Nysy. Podél jejich jižního úpatí vede cesta do vsi Kamienna. Skály vyrůstají uprostřed vzácného hájku. Je s ním spojená velmi populární legenda o 4 pastýřích a psovi, proměněných do kamene ta znesvěcení chleba. Ve skutečnosti je 7 hornatin, 4 velké, 1 střední, zbytek jsou kameny. Horniny mají 6,0-10,0 m výšky, 1,5 – 3,0 m tloušťky a 8,0-20,0 délky. Představují nejznámější skalní seskupení v této části Kladska, kde se můžete věnovat horolezectví.

Strážce věčnosti, Bystřické hory - okolí vsi Huta

Kamenná socha znázorňující narovnaného muže v klobouku se nachází na cestě zvané "Věčnost" (pol Wieczność) v Bystřických horách. Vznikla na místě, kde během blizardu umrzl obyvatel jedné ze sousedních vesnic (pravděpodobně v roce 1872 - takové datum bylo vyryto na sochu). Táhne se kolem 6 km, a rozdíl ve výškách nepřesahuje 100 m. Začíná nedaleko Zelené cesty (pol. Zielona Droga) v nadmořské výšce kolem 760 m - opouští východní "variantu" Cesty ztracených tuláků (pol. Droga Zbłąkanych Wędrowców). Pak vede po celou dobu rovně směrem ke vsi Huta. Po celé délce vede cesta přes smrkový les a přestože je cesta rovná tam, kde začíná, není vidět konec. Proto se jí jde jako do věčnosti… Věčnost je jedna z nejstarších lesních cest v Bystřických horách.

Fort Wilhelma, Bystřické hory - okolí vsi Huta

Fort Wilhelma byl postaven na příkaz krále Fridricha Wilhelma II., od něhož vzal jméno. Vznikl v roce 1790 jako součást opevnění, které mělo chránit hranici pruského Slezska před očekávanou válkou s Rakouskem. Jednalo se o spojovací část v celém systému opevnění. Pozůstatky bývalého opevnění leží ve výšce kolem 800 m mezi vrcholem Wójtowska Równia na západě a Baryczowa na východě. Celá oblast je zarostlá smrkovým lesem, kvůli čemu jsou zbytky pevnosti prakticky neviditelné.

Velká Deštná, Orlických hory

Nejvyšší vrchol Orlických hor, 1115 m n.m., leží 3 km východně od Deštného v Orlických horách. 2) Rozhledna Anna - rozhledna Anna se nachází na Anenském vrchu, 991 m n. m., asi 7 km severovýchodně Rokytnice v Orlických horách.

Rozhledna Anna, Bartošovice v Orlických horách

Rozhledna Anna se nachází na Anenském vrchu, 991 m n. m., asi 7 km severovýchodně Rokytnice v Orlických horách.

Kunštátská kaple, Orlické Záhoří

Barokní kaple Navštívení Panny Marie s kruhovým půdorysem byla postavena na hřebeni Orlických hor roku 1761. Kaple sloužila jako místo k bohoslužbě dřevařských dělníků převážně z Tyrol, kteří byli do Orlických hor pozváni za prací. Kaple je dnes místem, které navštěvují turisté při svém výletě do Orlických hor. Z Orlického Záhoří je dostupná po zelené k Pěticestí a dále po červené (7 km).

Masarykova chata na Šerlichu, Deštné v Orlických horách

Je horská turistická chata pod vrcholem Šerlich v Orlických horách v nadmořské výšce 1 019 m n.m., těsně u česko-polských hranic, v Chráněné krajinné oblasti Orlické hory, 3,5 km severovýchodně od Deštného v Orlických horách.
https://www.ubytovani-serlich.cz/

Zemská brána, Klášterec nad Orlicí

Přírodní rezervace se nachází v Orlických horách na toku řeky Divoké Orlice na území od hranic s Polskem po Klášterec nad Orlicí, je zde naučná stezka 2,5 km

Pašerácká lávka

Se nachází v údolí Divoké Orlice a dnešní její podoba pochází z roku 2002, kdy byla obnovena po ničivé povodni. Je jednou ze zastávek naučné stezky (3 km dlouhá naučná stezka s 22 zastaveními, při kterých se seznámíte s místní historií i přírodními zajímavostmi) v přírodní rezervaci Zemská Brána. Nejlépe se k ní dostanete po modré turistické značce od Zemské brány, nebo po červené Jiráskovou cestou. Lávka byla původně postavena pro potřebu svážení dřeva z panských lesů, v nočních hodinách však byla využívána i k pašování různého zboží.

Chráněné dílny Kopeček, Bartošovice v Orlických horách

Keramická, tkalcovská, košíkářská a šicí chráněná dílna. Možnost nákupu výrobků dílen, exkurze, předvádění řemesel - zpracování ovčí vlny - česání, spřádání na kolovratu, skaní, plstění, výroba lité keramiky, točení na kruhu, pletení z proutí a pedigu, šité hračky, polštářky vonné podušky, batikované výrobky. Kovárna, pečení chleba ve venkovní chlebové peci, výpaly keramiky dřevem ve venkovní peci. http://kopecek.neratov.cz

Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie Neratov, Neratov v Orlických

Byl významným poutním místem již od 2. poloviny 17. století, na pouť sem přicházely údajně až čtyři tisíce poutníků. Zázračná moc se přičítala milostné sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. Právě kvůli rostoucí popularitě Neratova byl mezi lety 1723 a 1733 vystavěn barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten v roce 1945 po zásahu střelou Rudé Armády vyhořel, za komunismu bylo rozhodnuto o jeho demolici a jen zázrakem nebyl zbourán. Od roku 1992 je kulturní památkou a usilovně se pracuje na jeho obnově. Nově jsou přístupné i vyhlídkové věže kostela.
https://www.neratov.cz/poutni-misto

Kostel sv. Jana Křtitele, Orlické Záhoří

Pozdně barokní kostel z let 1754–1763, kterému předcházel kostel dřevěný, uváděný už v roce 1612. Kostel je jednolodní, obdélníkový se zaoblenými rohy. Hranolová věž přiléhá k pravoúhlému presbytáři. Lze zde spatřit fresky z 2. poloviny 19. století. Zařízení kostela je barokně-klasicistní, pocházející z doby kolem roku 1770. Hlavní oltář se sochami sv. Jana Nepomuckého, Zikmunda, Václava a Vojtěcha je zajímavým dokladem uctívání českých národních světců v poněmčeném pohraničí. Můžeme zde vidět i malý obraz Madony s Ježíškem. V lodi jsou dva pseudorománské oltáře. Nově je přístupná i vyhlídková věž kostela s expozicí v půdním prostoru, otevřeno dle provozu informačního centra. www.orlickezahori.eu

Hanička, Rokytnice v Orlických horách

Tvrz Hanička patřila do systému předválečného opevnění budovaného ve 30. letech minulého století, nyní muzeum, tvrz, v podzemí může návštěvníkovi ukázat moderní plně vybavený úkryt, povrchové objekty a část vstupní expozice nás pak vrací o řadu desítek let zpět do doby, kdy naši dědové a pradědové se zbraní v ruce očekávali v těchto pevnostech nepřítele. Severně od Rokytnice v Orlických horách. http://www.hanicka.cz

Sýpka, Rokytnice v Orlických horách

Muzeum Orlických hor v Rokytnici v Orlických horách, moderní muzejní expozice „Přírodou za řemesly Orlických hor“ vznikla s cílem přiblížit široké veřejnosti vazbu člověka na prostředí, v němž žije. Informace jsou poskytovány nejen formou vlastních exponátů a popisků, ale také pomocí audiovizuálních průvodců. Zvídavější návštěvníci ocení přístup k interaktivní encyklopedii s množstvím doplňujících informací. http://www.sypka-moh.cz/cz/

Archeologické muzeum v přírodě VILLA NOVA Uhřínov pod Deštnou

Archeologické muzeum v přírodě se nachází v malebné oblasti Orlických hor na cestě mezi Rychnovem nad Kněžnou a Deštným v Orlických horách. Archeologické muzeum v přírodě se snaží přiblížit středověkou kolonizační vesnici v období 13.-14. století.
 http://www.villanova.cz/